Renesanční cistry

galerie                        ceník

O renesančních cistrách

Renesanční cistra byla po loutně nejrozšířenější drnkací hudební nástroj evropské renesance. Byla poměrně malá, menzura se pohybovala zhruba v rozmezí 40-60 cm. Měla hned několik zvláštností: používaly se zde fixní kovové pražce a kovové struny, nikoli struny střevové a převazy tak běžné u ostatních strunných nástrojů té doby. Basové struny nejsou opředené, ale splétané. Struny mají celkově podstatně nižší tenzi než je tomu u dnešních kytar, což je třeba při hraní zohlednit.
Další zvláštností je tzv. reentrantní ladění, tedy ladění, kde struna fyzicky nejvýše umístěná není zvukově nejnižší.
Na cistru se obvykle hrálo plektrem z ptačího pera.
Cistry měly typicky 4 (ale někdy až 7) dvojité či trojité sbory a mosazné pražce tvořily chromatickou nebo diatonickou řadu. Při diatonickém pražcování jsou některé pražce pouze pod vysokými strunami a některé chybí úplně.
Nástroje bývaly bohatě zdobené figurální i reliéfní řezbou nebo intarziemi. Používala se dvě ladění: tzv. francouzské ( a g d1e1) a italské ( h g d1e1).
I ve stavbě cister se projevovaly dva odlišné přístupy: zatímco v Itálii byly korpusy převážně monoxylové konstrukce, ve zbytku Evropy se těla lepila tak, jak je tomu i u všech moderních nástrojů tohoto typu. Také u kolíkové hlavy nalezneme dva způsoby provedení: italské nástroje mají hlavu plnou, na její spodní části bývá vyřezávaný hák na zavěšení a kolíky jsou umístěny sagitálně. Mimo Itálii byla hlava obvykle dlabaná a kolíky umístěné ze stran podobně jako u louten.

O popularitě cister svědčí fakt, že v alžbětinské Anglii byla cistra nezbytný nástroj v čekárnách holičů a čekající zákazníci si mohli libovolně zahrát pro ukrácení chvíle své či dalších pánů na holení.

Při objednávání renesanční cistry je důležité rozmyslet si, jaké člověk požaduje rozmístění pražců. Tyto nástroje obvykle nehrají v rovnoměrně temperovaném ladění, jak je zvykem dnes. Nejčastěji bývá rozvržení pražců podle 1/6 nebo 1/8 koma  středotónového systému. Výběr se řídí osobními preferencemi hráče, ale i laděním souborů, ve kterých bude účinkovat. Samozřejmě není problém vyrobit i nástroj rovnoměrně temperovaný.


A. Schlegel & J. Lüdtke: Die Laute in Europa, Menziken 2011
Bohuslav 
Čížek, Hudební nástroje evropské hudební kultury, Praha 2002
 

Ceník

Renesanční cistra  4 sborová, javor/mahagon/smrk     21 000 kč


Mechaniky Wittner Finetune (houslové resp. violové)      +400k
č/ks resp. 650 kč/ks
Figurální řezba   +6000 k
č
Mozaiková výlo
žka jedné desky +2000 kč
Náhradní basová struna (splétaná mosaz)  +250 kč




     
          
Galerie
Renesanční cistra - javor/mahagon/smrk, figurální a reliéfní řezba, chromatický hmatník, 1/6 koma středotónové ladě
Renesanční cistra - javor/smrk, reliéfní řezba, chromatický hmatník, rovnoměrně temperované ladění
Renesanční cistra - javor/mahagon/smrk, diatonický hmatník, 1/6 koma středotónové ladě